O sboru

Pojďte ke mně všichni kteří pracujete a obtíženi jste. A já vám dám odpočinutí

V říjnu 1781 podepsal císař Josef II. „Toleranční patent“. Po stošedesátiletém pobělohorském pronásledování bylo tak evangelíkům dovoleno přiznat se buď k reformovanému, nebo luterskému vyznání. V Klášteře původně stával cisterciánský klášter, založen snad okolo r. 1149, první ověřená zmínka je až z roku 1272, r. 1420 byl zničen orebitskými husity.

     Během roku 1782 se v opočenské kanceláři přihlásilo 319 rodin, s jedním tisícem sto čtyřiceti osmi osobami, do „církve Beránkovy“, což stačilo k založení samostatného evangelického sboru (nutno bylo minimálně 100 rodin nebo pět set duší). Z dějin víme, že byli protestanti zatím pouze živlem trpěným, což jim vlastně nakonec spíše prospělo. Překonávání odporu je učinilo houževnatými v každodenním životě i nakonec v budování nového sboru. Organizace církve vlastně od Bílé hory neexistovala. Tradice domácí české církve předbělohorské byla zapomenuta a nyní byly povoleny pouze dvě vyznání, českým srdcím naprosto cizí – vyznání augšpurské a švýcarské (helvetské). Klášter a okolí se rozhodly pro vyznání helvetské.

     Hned v roce 1782 byl tedy založen evangelický sbor reformovaného vyznání v Klášteře nad Dědinou – za den vzniku klášterského sboru považujeme den 27. září 1782.   První kazatel přišel z Uher již 1. dubna 1783, jmenoval se Matěj Bača (někde také psáno Matouš či Máté Bacsa). K bohoslužbám se scházeli nejdříve na statku, v létě ve stodolách anebo v sadu. V r. 1785 dostal sbor pozemek pro chrám a hřbitov darem od Václava Větvičky, Klášter č. p. 6. V úterý po velikonočních svátcích byly položeny základní kameny a během půl roku byl kostel se šindelovou střechou svépomocí postaven. 16. října 1785 byla slavnost posvěcení chrámu za přítomnosti jedenácti duchovních. Rok nato byla zřízena evangelická škola, výuka probíhala v prostorách výminku br. Větvičky, vlastní budova školy je z roku 1791, v roce 1787 byla postavena fara.

     Klášterský sbor patřil k nejrozsáhlejším sborům v Čechách. Sahal od Broumova po Choceň a od Hradce Králové k Prusku. V r. 1871 se oddělila kazatelská stanice v Třebechovicích a roku 1885 i kazatelská stanice Hronov. Do té doby vycházeli evangelíci pěšky až z tak dalekých míst na cestu ke Klášteru: vyšli v sobotu večer a v neděli ráno se už u kostela spojovaly nitky poutníků, směřující ke společné oslavě Božího jména, s obrovskou touhou slyšet Boží slovo. Po roce 1945 se kaz. stanice v Rychnově n. Kn. připojila ke sboru v Kostelci n.Orl. a kaz. stanice Opočno ke sboru bohuslavickému.

     Kostel v Klášteře doznal od svého postavení řadu změn. V roce 1855 bylo povoleno dostavět věž: náklad na stavbu věže uhradili členové sboru dobrovolnými příspěvky. Podstatně také přispěl pán na Opočně, František Colloredo-Mansfeld, když dodal ze svého lesa dříví na stavbu věže a pokrytí kostela. Obětavost klášterských se projevovala i v tom, že byli ochotni platit si od počátku své kazatele.

     V našem sboru se vystřídala řada duchovních. Ti první přicházeli z Uher, další byli již školení čeští kazatelé. Za zmínku stojí osoba Jana Veselého, který působil v Klášteře v letech 1843-1889. Byl hlavou zemské církve, od císaře dostal rytířský řád železné koruny III. třídy za zásluhy o církev, školu a veřejnost. Lze připomenout také Oskara Opočenského, který pečoval o sbor v letech 1889-1928. Věnoval se dětem a mládeži, neúnavně intervenoval na úřadech, aby směl vyučovat náboženství na školách. Stal se členem okresní školní rady. Za jeho působení r. 1894 byla postavena síň pro konfirmandy a sbor se dočkal svých prvních varhan: 1. prosince 1900 se poprvé na ranních bohoslužbách rozezněly tóny varhan a shromáždění zpívalo z nových zpěvníků. Toho roku byly také poprvé zavěšeny na věž kostela tři nové zvony. V obou světových válkách byly použity pro válečné účely, dnes je na věži zvon jeden.

     Bohumír Opočenský, syn Oskara, působil jako duchovní sboru v letech 1928-1957, také se svou manželkou Růženou Opočenskou. V r. 1958 přišel do sboru Jan Šimsa, v r. 1963 jej vystřídal Jiří Kabíček a v r. 1981 nastoupil Jaroslav Kučera a v r. 1992 Michal Plzák. V letech 1998-2009 ve sboru působil Ruben Kužel, 2010-2013 Jonatan Hudec a 2014-2016 Emílie Ouzká. Od roku 2018 je farářem sboru Jan Lavický

     To je jen zlomek těch, kteří tvoří společenství klášterských evangelíků. Patří sem desítky presbyterů, neúnavných obětavců pro věc Boží pravdy, desítky dnes bezejmenných, neznámých lidí, kteří nás svou věrností a důvěrou v Boží sliby zavazují pro dobu přítomnou a ještě více pro dobu nadcházející.

     V uplynulých deseti letech se sbor vydatně věnoval opravám budov, zejména kostela. I .etapa - oprava věže se uskutečnila v r. 2009, kde k financování významně pomohly dotace od Královéhradeckého kraje (300 tis. Kč) a od MK (400 tis.), dary osmi obecních úřadů (129 tis.) a sbírka ve všech 16 obcích, které ke sboru patří (218 tis.). Dále byla v kostele v r. 2009 provedena generální oprava varhan (s nákladem 200 tis.) na kterou KÚ KK přispěl dotací (100 tis. Kč). V r. 2010 byl renovován byt na faře a v přízemí upraveny místnosti pro shromažďování. II. etapa oprav kostela – chrámové lodi byla dokončena v září 2012. Následovala nová elektroinstalace na faře a celková rekonstrukce interiéru Toleranční síně (modlitebny).

     Klášterský sbor má dnes menší rozlohu a tvoří jej asi 350 členů. Bohoslužby se konají v létě a o svátcích v kostele, v zimě v Toleranční síni – vždy v neděli v 9,00 hod. V kazatelských stanicích v Dobrušce a Bolehošti se v současnosti bohoslužby nekonají. Od 1. 1. 2008 se stala kazatelská stanice Opočno po 55 letech opět součástí klášterského sboru (po rozdělení bohuslavického sboru), bohoslužby se zde konají 1. a 3. neděli v měsíci. Nedělní škola probíhá pravidelně každou neděli současně s bohoslužbami. Každý pátek se na faře scházejí mladší děti k výuce náboženství a starší děti ke konfirmační přípravě.  Biblická hodina se koná v Klášteře (2. a 4. středa v měsíci) a v Opočně (4. středa v měsíci), kde využíváme zázemí domova pro seniory. Spolu se sborem v Šonově-Náchodě pořádáme každý měsíc setkání střední generace.

Do budoucnosti se díváme s vděčností za Boží skutky, kterými mohl sbor růst, s díky za všechny, kteří sbor inspirovali a nesli až do dnešních dnů.

Tento text je rozšířenou verzí článku, publikovaného při příležitosti 230 výročí založení klášterského evangelického sboru v říjnu 2012.

​

V Klášteře 2. 5. 2019